Pořízení vozíku

 Sanita je velké auto, ale občas se stalo že jsme se  prostě nemohli  s vybavením vejít všichni a muselo  jet  další auto civilní, takže jsem se rozhodoval, jestli koupit klasický vozík, nebo nějaký skříňový přívěs... Klasický vozík jsem zamítnul asi po třech dnech když jsem zjistil že se cena pohybule zhruba na polovině ceny sanity, což  je pro mě neúnosný. Pak věc druhá, potřebujem ho mít nějak zamykatelný a to u otevřeného jaksi nejde. Plachta prostě není žádná překážka před nenechavci.

Takže jsem se začal dívat po  krytých přívěsech a v uvahu připadly jen dva a to výše zmiňovaný ZV6, nebo někdy označovaný jako PS8 a pak novější PS12.

PS12 je hranatá na rozích lehce zaoblená skříň na novém podvozku, kde pružení je zajištěno kyvnou nápravou a má pevné oko. Prostorná je velice a přístup je  dvoukřídlými dveřmi  zepředu a zezadu. Na střeše je zahrádka na dalí material.

ZV6 je trošku menší a kulatějšího tvaru. Podvozek je odpružen listovými pery a oko má  otočné. Zepředu je přístup do  skříně dvoukřídlými dveřmi a vzadu je výklopná stěna s pandy dole, která po otevření vytvoří plošinu na stříkačku. Na střeše je zahrádka obdobná jako má PS12.

Protože sanita nemá otočný hák, hrozilo že při jízdě v terénu by mohla PS12  hák ulomit, padla volba na menší ZV6. Zprvu podle fotek se mi přívěs moc nelíbil, ale procházel jsem internet a asi po 4-5 měsících jsem narazil na jeden strohý nic neříkající inzerát. Napsal jsem mail o foto a  když jsem uviděl super stav v jakém přívěs je, za dva dny jsem si pro něj jel. Ukázalo se že v reálu je mnohem hezčí než na fotkách a když teď můžu porovnat s PS12kou, kterou už jsem taky viděl, tak jsem udělal dobře a jsem maximálně spokojený. navíc původní majitel byl   velký nadšenec  do vojenské techniky, takže než jsem se vypravil na cestu domů, ukázal mi výstavní ZIL najeto kolem 2000km! a různé vojenské poklady, co doma měl. Že jsme si měli o čem povídat snad ani zmiňovat nemusím :)...

Vyrazil jsem před setměním a 60km cesta ubíhala velice hladce. Přívěs za sanitou není skoro cítit, jako bych ani nic nevezl :)

Jediné co bylo  špatné bylo oko, které se protáčelo velmi ztuha. Druhý den jsem  mu věnoval celé odpoledne po práci a za pomocí  tyče jako páky, kladiva, vytloukacího hranolku a hromady WDčka se mi podařilo oko vytáhnout z uložení. Bylo tam hromada rzi a špíny, takže není divu, že se to nechtělo točit. Po očištění a promazání vazelínou je to paráda.

Tak jsem k vozíčku přišel já :)...